Jdi na obsah Jdi na menu
 


Princip práce

 

Princip práce
 
Princip karetkování spočívá v provlékání útku mezerou, který vzniká otáčením karetek kolem osy doleva nebo doprava, při němž se osnovní nitě skrucují a vytvářejí šňůry. Základ zvládne téměř každý, náročnější je však vzorování, které může při použití většího počtu karetek dosáhnout velmi efektních výsledků. Tkanice zhotovené touto technikou jsou velmi pevné a zároveň pružné.
         Základní nástroj představuje karetka s provrtanými otvory. Nejčastěji bývá čtyřhranná, ale může být i šesti či vícehranná. V každém rohu je provrtán otvor na provlečení jedné osnovní nitě. Známe i karetky s otvorem uprostřed, kterým se provlékala tyčka pro snadnější otáčení. V průběhu historie se vystřídalo mnoho materiálů, z nichž se karetky vyráběly, např. dřevo, kost, rohovina, slonovina, různé druhy kůže, bronzový plech či pergamen. Optimální velikost čtvercové karetky je asi 7-8 cm. Pro vzorování je dobré očíslovat si všechny karetky i jednotlivé otvory (všechny stejným směrem- po nebo proti směru hodinových ručiček)
         První a nejzdlouhavější fází práce je nastříhání a navlékání osnovních nití do jednotlivých otvorů karetek. Zde se právě rozhoduje o výsledném vzoru, neboť záleží na způsobu navlečení barevných nití. Jednak záleží na barvě samotné nitě, ale také i na směru navlečení (shora či zdola). Mně se osvědčilo svázat vždy všechny nitě každé karetky do jednoho uzlíku. Navlečené karetky si skládám na sebe lícem dolů, nakonec karetky svážu k sobě, aby se případně při manipulaci nepřeházely, a nahoře všechny uzlíky svážu další nití, za kterou pak při karetkování přivazuji práci k jakémukoliv pevnému bodu. Druhý konec si asi 30 cm od karetek přivazuji k pasu.
Pro práci je důležité, aby osnovní nitě byly stejně napjaté, lépe se pak otáčí karetkami. Provlékneme útek, což může být smotek vlny nebo lněný provázek, je možné i navinout nit na člunek jako při tkaní, a otočíme karetkami o 90˚. Zkontrolujeme, zda jsou všechny osnovní nitě na správném místě (nahoře či dole), což při nesprávném vypnutí osnovy může být problém, a nově vzniklým prošlupem opět provlečeme útek. Takto postupujeme pořád dokola. Pro proměnu vzoru můžeme měnit směr otáčení karetek. Po každém otočení karetkami provlékám prsty nově vzniklým prošlupem, čímž kontroluji polohu osnovních nití a zároveň utahuji a upravuji šířku celé práce. Čím více utahuji, tím užší a pevnější pás vzniká, méně utahovaná práce rychleji přibývá a je měkčí a tvarovatelnější, není však tak pevná a jednolitá (jsou patrné jednotlivé skroucené šňůrky).
Během práce se zkracuje osnova a pokud neměníme směr otáčení karetek, dochází k zamotávání druhého konce osnovy             (u pasu), takže je třeba vždy po chvíli práci přerušit, zajistit karetky a zamotanou osnovu rozmotat. Nebo je možné práci upevnit na dva pevné body a tkát se dvěma útky. Vznikají tak dva pásy naráz. Má to ale vážné úskalí v tom, že je velmi obtížné napnout delší osnovní nitě stejnoměrně a je nutné nitě postupně povolovat kvůli zmíněnému zkracování osnovy.
Stane-li se, že v průběhu práce skončí útek, není nutno další navazovat, stačí vložit začátek nového útku do stejné mezery tak, aby oba konce byly na jedné straně pásu. Vyčnívající konce pak dodatečně svazuji a ustřihnu. Při každém přerušení práce svazuji všechny karetky k sobě, neboť jakákoliv změna postavení změní i vzor. Pro případ nehody je možné využít očíslování karetek i otvorů.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář